Piatu stovku pondelňajších obrázkov začneme opäť hádankou s tradičnými otázkami: Čo je to a kde je to?

pokračovanie »

Pořádná zima sice ještě ani nezačala, ale mně už se stýská po létu. No není to v létě lepší?

U řeky Bereziny, Bělorusko, 2019.

BTW: Tady u téhle řeky dostal v roce 1812 Napoleon na frak od Kutuzova.

Je čas předvánoční a peče se cukroví, čemuž odpovídá i biblické téma tohoto obrázku. Za touhle sladkostí totiž musíte do Belému, což je sice čtvrť v Lisabonu, ale Belém znamená v portugalštině Betlém, takže na místo biblické. Nachází se zde proslavená Única Fábrica dos Pastéis de Belém, kde se vyrábí (a na místě požírá) sladký dezert proslavený po celém Portugalsku. Pravda, není to sice vánoční pečivo, peče a konzumuje se po celý rok, ale to snad nevadí, pečivo jako pečivo. Že je to pošušňáníčko, dokazuje i obrázek: Než jsem ho vyfotil, někdo mi ho kus ukousl.

Belém, Lisabon, říjen 2019

Dneska jsou ty obrázky dva, protože se mi nelíbilo, když jsem je spojil.

Tak kde je ta zatracená myš?

pokračovanie »

Před nadělením shůry je třeba se chránit. Podívejte se, jak na to jdou v Bělorusku.

Sem se vejde lidí.

Polock, srpen 2019

pokračovanie »

Tohle se stalo 30. září 2019 v Lisabonu:

Kam s ní(m),…

pokračovanie »

Wikipedie praví: Stalinova linie byl systém opevnění postavený na západní hranici Sovětského svazu, sestávající z opevněných rajónů sahajících od Karelské šíje na severu až k Černému moři na jihu. Počátek výstavby opevněných rajónů spadá do roku 1929, na obranu před polskou agresí. Po připojení západního Běloruska a západní Ukrajiny ztratila význam a byla nahrazena Molotovovou linií ležící 300 km západněji. Sehrála významnou roli v začátku Velké vlastenecké války, zvláště na jihozápadním směru, kde zadržela protivníka na dva týdny.

V roce 2005 byl poblíž vesnice Lošany u Minsku otevřen historický komplex „Linija Stalina“, který na mnoha hektarech rekonstruuje část tohoto opevnění včetně různých zákopů a palebných postavení a je v něm umístěna sbírka různých zbraní a techniky individuálního i hromadného ničení.

My jsme dovnitř nešli, pouze jsme nahlíželi a fotili přes ploty a před nimi a popíjeli výbornou kávu za tři ruble u místního stánku čekajíce, až se vrátí z prohlídky zbranímilovní účastníci zájezdu, kterým nebylo líto dát 14 rublů za vstup.

Foto zpoza plotu. Na židli je nápis LIDSKOJE, což není charakteristika expozice, ale reklama na vcelku pitelné pivo produkované ve městě Lida.

pokračovanie »

Nastal podzim a je tu otázka:

Až se zima zeptá: Co jste dělali v létě?

Trakai, Litva, srpen 2019

Tak přece jen se našla nějaká zvířata. V Mogilevě mají antikavárnu Země velkých koček. Bohužel bylo zavřeno, tak jsme fotili jen přes výklad. Omluvte proto sníženou kvalitu obrázků.

Jako na potvoru je zavřeno…

pokračovanie »

Už delší dobu jsme tu neměli žádné zvíře, ale živá se nám nějak nedaří vyfotit. Tak se podívejte aspoň na ta namalovaná.

Vilniuský kočkodrom

Ocitnuvše se ve Vitebsku, nemohli jsme opomenout jeho slavného rodáka Marca Chagalla. Nejprve jsme navštívili jeho malé muzeum.

Chagallovo muzeum

pokračovanie »

Chybička se vloudila.

A co na to Harry Potter?

Minulý týden jsme absolvovali zájezd do Běloruska. Obrázků a dojmů máme spoustu, tady je jejich první část:
Ve městě Polock stojí skulptura označující geografický střed Evropy. Je jasné, že kolemjdoucí turisté se na tuto kuriozitu nadšeně vrhli a fotili. My také.

pokračovanie »

V sobotu začal 106. ročník nejpopulárnějšího cyklistického závod Tour de France. Není to žádná procházka růžovým sadem, závodníci musejí překonat spoustu kilometrů a vydrápat se do někdy pěkných výšek. Jednou takovou kótou je Puy-de-Dôme, bývalá sopka ve Francouzském Středohoří (Massif Central), jejíž vrchol se tyčí nad městem Clermont-Ferrand v nadmořské výšce 1464 metry. My jsme ten vršek navštívili loni (tímhle ozubnicovým vláčkem, kdo by se tam drápal pěšky!) a já se těšil na to, že vás s ním seznámím. Jako aktualita mi to bohužel nevyšlo, letos Tour de France na Puy-de-Dôme nepojede.

pokračovanie »

To to utíká! Málem jsme v pátek nepostřehli, že naše kavárnička funguje už sedm let. Tak jsme si na počest tohoto výročí dali ten den s naším flašinetářem košom (to není ten na obrázku) v Bratislavě jedno kafe a vzpomněli na lojza, který, jsa zaměstnán, se tam nedostal.

Dnes byl na řadě s obrázkem lojzo. Protože se musel na nějaký čas vzdálit, zaskočila za něj Wicky a posílá vám tuhle květinu květin. Omluvte malé zpoždění způsobené časovým rozdílem.

Jestlipak už Adéla večeřela?

Wicky píše: Je to květina z oceli a hliníku v Buenos Aires v Argentině, dar městu od umělce Eduarda Catalana. Květina se ráno otevírá a večer zavírá, je umístěna nad rybníčkem a v okvětních lístcích se zobrazuje jak voda, tak okolní krajina parku i výškových budov. Vysoká je cca 23 metrů a váží 18 tun, voda se v ní krásně zrcadlí a  park je oáza klidu a odpočinku. Květina znázorňuje všechny květy světa. Rok stvoření je 2002.

Nedalo mi to a tady je ještě jedno moudro německé. 

Úsměv, který vyšleš, se ti vrátí zpět.

Jak se dozvoníte v případě výpadku elektrického proudu? V německém Jüterbogu jsem objevil tento vynález:

V případě výpadku elektřiny zvoňte prosím zde. Pak už vás uslyšíme.

Keď už máme tú Veľkú noc, pozrime sa na miesta, kde sa ten príbeh vraj odohral.

Pohľad na jeruzalemské Staré mesto z Olivovej hory. Odtiaľto údajne vstúpil do mesta aj Ježiš, keď ešte predtým na tomto vrchu nad Jeruzalemom zaplakal.

pokračovanie »

SV si onehdy stěžovala, že je tu málo zavěřeno. Tak tady je další zvíře:

Autun, Francie, září 2018

Inu, u nás jsou tyhle bestie přemnožené, jinde jim staví monumenty.

Dnes je tu jedna nabádavá cedule z mé cesty po Francii. Volně přeloženo hlásá:

Pozor, kam šlapete! Použití limitováno pěti minutami, čtení tolerováno.

Abusson, srpen 2018