Dnešný oslávenec: Jules Verne

Francúzsky spisovateľ, považovaný za „otca“ vedecko-fantastickej literatúry (aj keď on by sa tomu označeniu zrejme zubami-nechtami bránil).
Narodený ako Jules Gabriel Verne 8. februára 1828 v Nantes, zomrel 24. marca 1905 v Amiens.

0208-jules-verne-01

Jules Verne (Zdroj)

Ďaleké krajiny ho lákali odmalička. Ako jedenásťročný sa nechal najať ako plavčík na loď do Indie, rodičia to ale včas zistili. Podľa predstáv rodičov sa mal stať právnikom, ako jeho otec. Právo síce vyštudoval, ale počas štúdií ho viac než justícia začali zaujímať prírodné vedy, zemepis a literatúra (stretával sa s Alexandrom Dumasom, ktorému sľúbil „urobím pre vedu a geografiu to, čo ste vy spravil pre históriu“), takže po úspešnom absolvovaní školy sa rozhodol pre spisovateľskú kariéru – a keďže vedel, že otcovi sa to páčiť nebude, napísal mu dlhý list, v ktorom mu popísal svoje predstavy o svojom živote a poprosil ho o odpustenie. Výsledkom bolo akurát to, že otec mu prestal posielať apanáž, takže Jules si musel na živobytie zarábať ako vedel – chvíľu pracoval v advokátskej kancelárii (ale len ako pisár), potom to skúsil ako burzový maklér a tajomník divadla.

Písal už od mladosti – básne, poviedky, divadelné hry a dokonca aj piesne a libretá, ale veľký úspech s nimi nemal; až kým mu už spomínaný Dumas nezariadil protekciu u svojho priateľa, vydavateľa Pierre-Julesa Hetzela. Ten si z niekoľkých diel, ktoré mu Verne doniesol, vybral román Päť týždňov v balóne a v roku 1863 ho vydal. Kniha mala obrovský úspech, Hetzel bol nadmieru spokojný a ponúkol Verneovi exkluzívnu zmluvu na vydanie dvadsiatich vedeckých dobrodružných románov (dvoch ročne), ktoré mali „zhrnúť všetky znalosti zemepisné, geologické, fyzikálne a astronomické, tak ako ich zhromaždila moderná veda, a spracovať tak pútavým spôsobom dejiny sveta“. (Mimochodom, zmluvy zverejnené dlho po smrti obidvoch pánov ukázali, že Hetzelov zisk bol niekoľkonásobne vyšší ako Verneove honoráre.)

0208-jules-verne-02

Jules Verne (Zdroj)

Nasledovali Dobrodružstvá kapitána Hatterasa, Cesta do stredu Zeme, Zo Zeme na Mesiac, Deti kapitána Granta, Dvadsaťtisíc míľ pod morom… všetky z nich vychádzali najprv na pokračovanie v Hetzelových časopisoch, potom, obvykle pred Vianocami, každý z nich Hetzel vydal v troch verziách – najlacnejšej bez ilustrácií, drahšej s niekoľkými obrázkami a v najdrahšej, bohato ilustrovanej, veľkého formátu.

Snáď každý z vás aspoň nejakú „verneovku“ čítal. Paradoxné je, že dnes Vernea poznáme ako „otca sci-fi“ (alebo aspoň ako jedného z otcov sci-fi), hoci on svoje romány za fantastické nepovažoval. Naopak – vychádzal v nich z technických vymožeností svojej doby a len ich domýšľal a zasadzoval do dramatických súvislostí.

Tú dobu veľmi pekne popisuje Ondřej Neff v úvode svojej knižky o svetovej sci-fi „Všechno je jinak“:

„V druhé polovině devatenáctého století bylo už všechno vynalezeno a sociální problémy byly vyřešeny.
Vzduchem létaly balóny, po zemi jezdily vlaky a parníky pluly po mořích. Noviny se sázely na linotypických strojích a tiskly rotačkami, v důsledku čehož široké vrstvy obyvatelstva nabyly vzdělání a myslily a chovaly se ušlechtile. Malířství stálo na konci svého vývoje a nahradil je vynález fotografie. Právem po zralé úvaze navrhl ředitel patentního ústavu ve Washingtonu zrušení svého ústavu, protože ztratil smysl. Všechny kouty světa byly zmapovány a nevzdělané národy žily pod rozumnou koloniální správou. V továrnách pracovaly stroje poháněné párou a na dělnické rodiny čekal blahobyt, jen co se jejich otcové přestanou opíjet a děti budou chodit řádně do školy.
Také letadlo bylo už vynalezeno a zbývalo dořešit jen několik podružných mechanických detailů, aby se vzneslo do vzduchu, podobně jako ponorka po odstranění posledních drobných nedostatků ovládne mořské hlubiny.
Válka, po lepře a morových ranách poslední dosud nezvládnutá lidská bída, bude brzy odstraněna, protože po vynálezu revolveru a jehlové pušky zadovky nebude možno bojovat, neboť matky by nestačily rodit nové vojáky.“

A Jules Verne ju tak aj vnímal, z jeho kníh je jasne zrejmá neotrasiteľná viera vo vedecký a technologický pokrok (ktorý podľa neho zákonite musí priniesť aj pokrok mravný a sociálny) – vpodstate pre všetky jeho kľúčové romány platí to, čo píše z úvode Tajomného hradu v Karpatoch: „Tento príbeh nie je fantastický, hoci je veľmi nepravdepodobný. Žijeme v časoch, keď sa môže stať všetko. Ak nie dnes, tak určite zajtra, lebo budúcnosť patrí vede.“

0208-jules-verne-03

Päť týždňov v balóne. (Zdroj)

0208-jules-verne-04

Cesta na Mesiac. Verne by bol určite rád, keby vedel, ako sa táto scéna podobá na fotografie z pristání kozmických lodí Apollo.(Zdroj)

Verne svoj sľub Dumasovi splnil – tak ako Dumas prispôsoboval históriu svojim dramatickým zámerom, aj Verne si prírodovedné zákony trochu prispôsobil (dobrým príkladom je napríklad cesta jeho hrdinov zo Zeme na Mesiac v projektile obrovského dela – v skutočnosti by náhly nárast preťaženia pri výstrele posádku okamžite rozmačkal, odpor vzduchu by vystrelený projektil zastavil chvíľu po štarte, v medziplanetárnom priestore by po otvorení okna boli mŕtvi prakticky okamžite a pristátie bez padákov, hoci aj do vody, by ich zabilo tiež).

Napriek tomu bol Verne hrdý na to, že sa drží vedeckých poznatkom a technických vynálezov. Známe je jeho rozčúlenie nad dielom ďalšieho z „otcov sci-fi“ H.G.Wellsa: „Ja fyziku využívam, on ju vynalieza. Ja letím na Mesiac v strele, vypálenej z dela. Nič nevynaliezam. On letí na Mars v lodi postavenej z kovu, vzdorujúceho gravitácii. To je pekné, ale ukážte mi ten kov! Nech mi ho ukáže!“

Naopak Wells o Verneových knihách píše: „Verne vyvolával praktické záujmy, písal a veril a tvrdil, že to a to je možné uskutočniť, hoci to ešte uskutočnené nebolo. Pomáhal čitateľovi, aby si predstavil, že to už uskutočnené je, a aby si predstavil, aká zábava, vzrušenie alebo ťažkosti z toho vzniknú. (…) Moje príbehy však nepredstierajú, že sa zaoberajú realizovateľnými vecami a rozvíjajú predstavivosť v úplne inej oblasti.“

0208-jules-verne-05

Dvadsaťtisíc míľ pod morom. (Zdroj)

0208-jules-verne-06

Robur Dobyvateľ. (Zdroj)

Verne je oficiálne autorom viac než 60 románov – „oficiálne“ píšem preto, lebo časom sa ukázalo, že nie všetky naozaj napísal on – niektoré boli len z obchodných dôvodov vydané pod jeho menom (možno to odkukal od Dumasa; každopádne dnes je to už bežná prax spisovateľov bestsellerov), iné rozpísal a nestihol dokončiť, takže to zaňho spravil jeho syn. Okrem beletrie písal aj literatúru faktu – je autorom niekoľkozväzkovej histórie zemepisných objavov (spolu s Gabrielom Marcelom, ktorý ale len vyhľadával informácie v cudzích jazykoch – Verne ako pravý Francúz vedel len po francúzsky ;-) ).

Vďaka zmluve s Hetzelom sa stal pomerne zámožným človekom, veľa cestoval, okrem niekoľkých európskych krajín (Anglicko, Škótsko, Nemecko, Holandsko, Dánsko, Škandináviu vrátane Islandu – ako iste vedia tí z vás, ktorí čítali Součkovu Cestu slepých vtákov ;-) ) navštívil aj severnú Afriku a USA.

Komentáre

Pri komentovaní vás prosíme o dodržiavanie elementárnych zásad slušnosti.
Pokiaľ neviete, aké to sú, asi vám niet pomoci, ale predsa len - skúste pozrieť do záveru tohto článku.

Jago | 8. 2. 2013 Pia 14:32 |   [1]

Jako obvykle pěkné povídání, děl tohoto autora mám doma poměrně dost.
Leč nedá mi to a trochu to odlehčím: Na jistém stranickém aktivu ke kulturní problematice prohlásil referující: „Soudruzi, je třeba zodpovědět ještě jednu otázku: Jules Verne?“ A z auditoria se ozvalo: „Žil!“

reagovať

Ďuri | 9. 2. 2013 So 9:15 |   [2]

[1] No veď hej, ak by sa bolo ozvalo „Žül“, predpokladalo by sa, že diskutujúcemu je nevoľno.

reagovať

TlusŤjochweb | 9. 2. 2013 So 9:41 |   [3]

Autor mého mládí…

reagovať

Jago | 9. 2. 2013 So 15:54 |   [4]

Zrovna čtu na netu, že nějaký Nemo řádí na severozápadě USA a Kanady. :-(

reagovať

Oby | 9. 2. 2013 So 16:09 |   [5]

To je možné, ale u nás na jihu je pěkně. Včera nás to sice trošku, asi půl metru, zasypalo, ale dnes svítí sluníčko, a snad už i chumelit se přestalo. ;-)

reagovať

Jago | 9. 2. 2013 So 17:28 |   [6]

[5] Půl metru a nic? No děkuji pěkně, u nás už bychom vyhlásili krizový stav a sněhové prázdniny. :-)

reagovať

lojzo | 9. 2. 2013 So 18:16 |   [7]

[6] Či oni v tej Kanade nemajú nejaké menšie imperiálne metre. ;-)

reagovať

Oby | 9. 2. 2013 So 18:50 |   [8]

[6] a [7] Jakto, že nic? Včera zrušili školy… ;-)

reagovať

Jago | 9. 2. 2013 So 18:58 |   [9]

[8] Nafurt? A že nic nenapíšeš? Víš, jak by stoupla emigrace do Kanady? :-D

reagovať

Oby | 9. 2. 2013 So 19:38 |   [10]

[9] No jo, ale každého neberou. 8-)

reagovať

kety | 9. 2. 2013 So 19:46 |   [11]

[8] [9] Jedu tam!!! :-D Tady prázdniny právě skončily. :-(

reagovať

quick | 9. 2. 2013 So 19:59 |   [12]

[10] A nemohla by ses přimluvit? ;-)

reagovať

Oby | 9. 2. 2013 So 21:06 |   [13]

[11] Kdy ti to letí? 8-O Máme zrovna auto v servisu, a nevím, jak dlouho tam ještě bude. Tak to radši trochu odlož, ať pro tebe můžem dojet na letiště. ;-)

reagovať

Oby | 9. 2. 2013 So 21:07 |   [14]

[12] Přimluvit bych se sice mohla, jenže moje tlachy nemají na imigrační úřad vůbec žádný vliv. ;-)

reagovať

Jago | 9. 2. 2013 So 21:11 |   [15]

[14] To nevadí. Auto máte v servisu, takže máte prázdnou garáž a můžeš ji tam ukrývat. :-D

reagovať

Oby | 9. 2. 2013 So 21:23 |   [16]

[15] Blbost, v garáži je zima. ;-) Ukryju ji v prádelně, pokud se k nám z letiště dobelhá na pěchotu nebo autostopem. Autostop moc nedoporučuju. :-( Tu pěchotu ostatně taky ne. Chůze v hlubokém sněhu je dost namáhavá, jsem slyšela. ;-)

reagovať

Jago | 9. 2. 2013 So 21:24 |   [17]

[16] SV dodá sněžnice. Ale až v pondělí. ;-)

reagovať

kety | 9. 2. 2013 So 22:16 |   [18]

[13] Mám tu ještě jednu žadatelku o azyl. Určitě by jí nevadil život v prádelně, jen kdyby nemusela počítat… ;-)

reagovať

Oby | 9. 2. 2013 So 22:27 |   [19]

[18] Budete se teda muset trošku skrčit – v prádelně je jenom jedna single velikost postel. ;-) Tak s tím počítejte! 8-) Haló, Jago, vypadá to, že budeš muset přeposlat ty sněžnice stereo. :-D

reagovať

Jago | 10. 2. 2013 Ne 8:43 |   [20]

[19] Já ne, na sněžnicích běhá SV. :-)

reagovať

Karel | 12. 2. 2013 Ut 20:37 |   [21]

[11] Tak dojeď k nám. Máme tu prázdniny, Nemo tu taky řádí, imigrační úředníci nehrozí… ;-)

reagovať

Karel | 12. 2. 2013 Ut 20:39 |   [22]

[20] Myslím, že o sněžnice bude nával… ;-)

reagovať

Oby | 12. 2. 2013 Ut 21:04 |   [23]

[22] Každý správný Indián si umí sněžnice smontoval sám – z vlčí kostry a kožených řemínků. :-D

reagovať

kety | 12. 2. 2013 Ut 21:28 |   [24]

[21] Nemo je dnes všudypřítomný, i tady teď řádí jak černá – vlastně bílá – ruka! Jen jsme si tu na severu mysleli, že celé Brno zamířilo na lyžovačku do Alp…;-) Ale neříkej dvakrát – nebo začnu shánět psí spřežení a sáně! ;-)

reagovať

Jago | 12. 2. 2013 Ut 22:01 |   [25]

[24] Tak to bych chtěl vidět. Pořiď si k tomu kytaru a můžeš i zazpívat. Ta slova jsou sice poněkud pomršená, ale na dokreslení situace stačí. :-D

reagovať

kety | 12. 2. 2013 Ut 22:31 |   [26]

Tuhle neznám! :-D

reagovať

Jago | 12. 2. 2013 Ut 22:39 |   [27]

[26] Hledám nahrávku, ale nedaří se. Všude chtějí registraci a zaplatit. Snad košo…

reagovať

quick | 12. 2. 2013 Ut 22:53 |   [28]

[24] Nepřišla by tě vlčí kostra laciněji? Psí spřežení musíš živit. :-)

reagovať

quick | 12. 2. 2013 Ut 22:56 |   [29]

Je to sice z druhého konce světa, ale než Jago najde nahrávku…
„:http://www.youtube.com/watch?…

reagovať

Karel | 12. 2. 2013 Ut 23:07 |   [30]

[24] Tak to raději jedu… ;-)

reagovať

kety | 12. 2. 2013 Ut 23:17 |   [31]

[28] Bojím se, že z osobního setkání bych nemusela vyjít vítězně… Aby nakonec vlk neodťapal na sněžnicích z mých žeber… :-)

reagovať

Jago | 12. 2. 2013 Ut 23:19 |   [32]

[28] S tou vlčí kostrou bych byl opatrný. Chodí sem jedna Stará vlčice… ;-)

reagovať

kety | 12. 2. 2013 Ut 23:32 |   [33]

[32] Máš pravdu, staré vlčice bývají dost dravé…a nešetří nikoho.

reagovať

quick | 12. 2. 2013 Ut 23:33 |   [34]

[32] :-O
No,ona by to nakonec nemusela být právě vlčí kostra…

reagovať

Oby | 12. 2. 2013 Ut 23:45 |   [35]

[27] Dost silně pochybuju, že by se košo obětoval a zaplatil za tebe registraci. :-D

reagovať

Jago | 12. 2. 2013 Ut 23:51 |   [36]

[35] Nevadí, pusťte si tohle.

reagovať

Oby | 12. 2. 2013 Ut 23:55 |   [37]

[32] Moje vlčí kostra nemá s žádnou starou ani mladou vlčicí nic společného. Jsem to někde četla, a tak jsem si na to vzpomněla, když Karel nadhodil, že se lidi možná ještě budou o sněžnice přetahovat v akci v Kerfuru. ;-)

reagovať

kety | 13. 2. 2013 St 0:03 |   [38]

[37] Dnes už možná i indiáni inovovali! ;-)

reagovať

Oby | 13. 2. 2013 St 1:52 |   [39]

[38] Jasně, že inovovali. – Asi hodinu a půl cesty autem od našeho baráku mají shop, a prodávají tam počítače, nikolii sněžnice. :-D

reagovať

Oby | 13. 2. 2013 St 4:32 |   [40]

[36] … nebo tohle.

reagovať

lojzo | 13. 2. 2013 St 8:59 |   [41]

No tak aj pridám jednu svoju obľúbenú. ;-)

reagovať

Ďuri | 13. 2. 2013 St 14:11 |   [42]

[40] Konečne video s dostatkom snehu.

reagovať

Jago | 13. 2. 2013 St 14:58 |   [43]

[24] kety: Proč vy si tam u vás myslíte, že jste bůhvíjak daleko na severu? Stověžatá matička leží ještě severněji. :-)

reagovať

Jago | 13. 2. 2013 St 15:00 |   [44]

[43] Ovšem kam se hrabeme na TlusŤjocha.

reagovať

kety | 13. 2. 2013 St 16:12 |   [45]

[43] To bude tím, že jsme tak na okraji republiky. A je tu vždycky o fous chladněji, než u vás. Optický klam. Matička leží blíž k moři…
[44] Polární babka – punčovka je kouzelná! :-)

reagovať

Oby | 13. 2. 2013 St 16:23 |   [46]

[45] Tož to nevím, píšou mi na igoogle, že v Praze je momentálně – 2, v Ostravě – 1. 8-O
Že by o5 kecali? ;-)

reagovať

kety | 13. 2. 2013 St 16:32 |   [47]

[46] To bude nějaká inverze… Šeříky kvetou v Praze vždycky dřív! To víš, tady posolí chodníky a hned je tepleji! ;-)

reagovať

Oby | 13. 2. 2013 St 17:33 |   [48]

[47] U nás na jihu je momentálně taky –1 (prej), ale vy máte silnější větry. ;-)

reagovať

Jago | 13. 2. 2013 St 17:36 |   [49]

[48] Zvlášť po česnečce. (Promiň, ale tuhle nahrávku jsem nemohl minout.)

reagovať

Oby | 13. 2. 2013 St 20:42 |   [50]

[49] 8-O O česnečce se můj igoogle nezmiňoval. :-D

reagovať

Jago | 13. 2. 2013 St 22:05 |   [51]

[50] Přece nebude psát o místě, kde záda ztrácejí své poctivé jméno. ;-)

reagovať

Oby | 14. 2. 2013 Št 6:32 |   [52]

[51] Proč ne? Jistě by se nějací zájemci o takové čtení našli. ;-)

reagovať

Pripojte svoj komentár!

Môžete používať Texy! syntax.

* Hviezdičkou sú označené povinné údaje.


Rubriky

Najnovšie komentáre

Fotogalérie

    Náhodná fotografia

    Prejdite na fotografiu TOMBA DEI BACCANTI (Hrobka bakchantů)

    Všetky fotogalérie


    Obľúbené adresy



    Služobný vchod