Jak jsme jeli na Okoř

Zříceniny hradu Okoř jsou opěvovány i v jedné trampské písni. Musím se přiznat, že byť jsme oba Pražáci Vltavou křtění, na hradě Okoři jsme nikdy nebyli. I rozhodli jsme se, že jej navštívíme, a to o velikonoční neděli. To jsme si dali!

97-32-okor-1

Nemajíce auta, rozhodli jsme se využít PID čili Pražskou integrovanou dopravu. Autobus č. 350 odjíždí z Dejvic v neděli a o státem uznávaných svátcích každou hodinu. I dostavili jsme se na stanici čtvrt hodiny před odjezdem a nestačili zírat: Autobus (nikoliv kloubový) už byl skoro plný a fronta dalších cesty dychtivých byla téměř dvakrát delší, než on. Postupovali jsme pomalu, protože řidič prodával lístky a lidi hledali drobné. Nevěřili jsme, že se do něj vejdeme, ale člověk je tvor plastický a nakonec jsme se tam nacpali všichni včetně jedné matky s kočárkem. Odjeli jsme o deset minut později.

Cesta by byla zajímavá, kdyby bylo vidět ven přes ostatní stojící, protože Vltava je pěkná i za Prahou. V Roztokách jsme ji však opustili, vyjeli do pořádného kopce a popojížděli od jednoho lidského sídla ke druhému. A všude ještě nastupovali další cestující; pravda, pár jich také vystoupilo. Byli to zjevně místní a určitě v duchu spílali nám, zatraceným turistům. Po nějaké době jsme dorazili na okraj Okoře a zírali, co tu parkuje aut na louce i u silnice. No, řekli jsme si, je neděle a svítí sluníčko, tak si lidi vyrazili.

97-32-okor-2

Bus nás vyklopil u jakési velké louky v centru obce, na níž se nacházely stánky s rozličnými mlsky i pamlsky, a z níž už byl hrad vidět. I vydali jsme se k němu a spolu s námi davy dalších poutníků. Cesta nic moc, zaujal nás jen tenhle pařez.

97-32-okor-3

Došli jsme do vsi a nad námi se tyčily trosky Okoře. Poučeni internetem, že se za jejich návštěvu platí, postavili jsme se na konec fronty, která měřila dobrých 300 metrů.

97-32-okor-4

Tohle vše byla fronta na lístky, konec v nedohlednu.

Pomalu jsme postupovali ke kase, která byla v domku, na který nebylo vidět, protože stál za plotem. Když jsme k tomu plotu dorazili, zjistili jsme, že dnes se zde koná jakási slavnost, o níž jsme se na internetu nedočetli, takže vstupné činilo 175 Kč/osobu. To se nám zdálo být moc, protože program nás příliš nezaujal. Rytířské klání a ukázky sokolnictví už jsme viděli i jinde a dobovou hudbu najdeme i na TyTroubo. Leč dorazili jsme až do kasy, jejíž obsluhu jsme překvapili tím, že místo vstupenek jsme si koupili jenom dvě pohlednice, zaplatili, slušně pozdravili a odešli.

97-32-okor-5Vrátili jsme se na tu louku, a protože už bylo poledne, rozhodli jsme se, že něco zbodneme. Stánků tu byla spousta, pokrmy lákavé a ceny humánní. V duchu jsme si říkali, že takovéhle stánky by měly být na pražských velikonočních trzích, kde pro „staročeské trdelníky“ za nestydaté ceny není kam plivnout.

Pojedli jsme a usoudili, že další pšenka už nám tu nepokvete, a odebrali jsme na zpáteční autobus. Autobusy měly jet dva, ale ten první z nějakého důvodu nepřijel. Do dalšího, na který jsme čekali dobře půl hodiny, jsme se docela vešli a odjeli domů. Putování skončilo, kafe jsme si dali až doma.

Závěr: Na Okoři je hezky, ale musí se navštívit v době, kdy se tam nekoná žádný autdórový ívent. Takže se tam vydáme znovu někdy ve všední den a bude-li to stát za to, podám zde o tom zprávu.

Komentáre

Pri komentovaní vás prosíme o dodržiavanie elementárnych zásad slušnosti.
Pokiaľ neviete, aké to sú, asi vám niet pomoci, ale predsa len - skúste pozrieť do záveru tohto článku.

jednorožec | 3. 5. 2019 Pia 1:13 |   [1]

Na Okoř je cesta jako žádná ze sta, roubená je stromama…
Bezva reportáž. Moc dobře se to četlo v pohodlí příbytku.
V krbu praská poleno, u lokte sklénka velmi přijatelného nápoje. Žádné čekání, žádné strkání. Idyla. Jen trochu zapraská koleno až si dojdu do kuchyně přilít.

reagovať

D.n.web | 3. 5. 2019 Pia 6:59 |   [2]

Tak jste si tu neděli pěkně OKOŘenili.

reagovať

lojzo | 3. 5. 2019 Pia 11:50 |   [3]

Nevadí, pOkoříte ho nabudúce! ;-)

reagovať

Oby | 3. 5. 2019 Pia 14:36 |   [4]

„vstupné činilo 175 Kč/osobu“ – Zřejmě nenápadný fundraising na opravu hradu. Zdá se, že už začíná chátrat… ;-)

reagovať

Jago | 3. 5. 2019 Pia 15:08 |   [5]

[3] Akorát že už tam nebudou prodávat ty dobré bramboráky s olomouckými tvarůžky. ;-)

reagovať

TlusŤjochweb | 3. 5. 2019 Pia 18:23 |   [6]

[4] Myslím, že se pokračuje v tradici byznysu – neb jsem vygůglil:
V roce 1773 po zrušení jezuitského řádu papežem Klementem XIV. dal správce hradu však strhnout střechy a materiál začal rozprodávat. Tím odstartovala přeměna hradu v malebnou zříceninu.

reagovať

quick | 6. 5. 2019 Po 22:23 |   [7]

[5] Pro jednou si je můžete vzít s sebou. ;-)

reagovať

Jago | 6. 5. 2019 Po 22:51 |   [8]

[7] Jo a nepustí nás do autobusu. ;-)

reagovať

SV | 7. 5. 2019 Ut 11:33 |   [9]

hrad pekný, ale ani jednu trochu vás nenapadlo, že o velikonoční neděli tam bude veľa ľudí? ;-)

reagovať

SV | 7. 5. 2019 Ut 11:35 |   [10]

btw ja som sa takto nedávno vybrala smerom na Muránsky hrad, ale bolo tam také davo, že som radšej zdrhla na tajnú poniklecovú skalu. a tam bol svatej klid ;-)

reagovať

Pripojte svoj komentár!

Môžete používať Texy! syntax.

* Hviezdičkou sú označené povinné údaje.


Rubriky

Najnovšie komentáre

Fotogalérie

    Náhodná fotografia

    Prejdite na fotografiu Pruhované nebe v podvečer u nás za domem

    Všetky fotogalérie


    Obľúbené adresy



    Služobný vchod