Musée Robert Tatin – 1. část

Na svém loňském putování Francií jsme se zastavili v obci Cossé-le-Vivien, kde žil, tvořil a zemřel svérázný umělec Robert Tatin.31-tatin-00

Museum se nachází za obcí na místě zvaném La Frénouse. Tatin je budoval během posledních 21 let svého života tj. v letech 1962 – 1983 a je zde také pochován.

Kdo byl Robert Tatin?

Narodil se 9. ledna 1902 (tohle pondělí tomu bylo již 115 let) v nedalekém městě Laval, kde prožil mládí. Místo školy se prý raději toulal v lukách. Toulání mu zůstalo i v dospělosti, jenže už ne na lučinách, ale různě po Francii i po světě. Ve 14 letech se začal učit malovat. Přestože od roku 1930 vlastnil v Lavalu úspěšnou stavební firmu, odešel po 2. světové válce do Paříže. Tam založil keramický ateliér – před tesařinou a malováním pokojů dal přednost umění. Stal se známým umělcem a setkával se s význačnými umělci té doby, jako byli Jean Dubuffet, André Breton, Jean Paulhan, Jacques Prévert, Giacometti, Jean Cocteau, Aristide Caillaud, Benjamin Péret a jiní. Spolu s nimi se podílel na poválečné obnově pařížského kulturního života.

V roce 1951 odjel do Brazílie a během pěti let procestoval celou Jižní Ameriku, kde se zajímal zejména o indiánské kultury. Tyto cesty se mu staly hlavní inspirací. Později prohlásil, že jeho snem bylo vytvořit most mezi lidmi a uměním všech zemí a všech dob, což se mu v jeho dílech celkem úspěšně zdařilo. V jeho tvorbě se odrazily i zážitky z obou světových válek, stejně jako jeho další velká láska – ženy. Není divu, v mládí jimi byl v podstatě vychováván. Sám měl tři manželky (s jednou se dokonce oženil opakovaně) a čtyři děti od dvou z nich. Zemřel 16. prosince 1983 v Cossé-le-Vivien.

Muzeum je rozsáhlé a všechny zajímavosti a obrázky by se do jednoho článku nevešly. Zde proto pojednám jen o jeho první části – aleji Gigantů.

Alej Gigantů (l’allée des Géants) je 80 metrů dlouhá cesta lemovaná devatenácti sochami, které připomínají umělcovo objevování světa a jeho uměleckou dráhu. Tady jsou některé z nich.

Vercingétorix a Jeanne d’Arc  31-tatin-01První dvě sochy uvedou návštěvníka do světa desetiletého dítěte, které se začíná seznamovat s francouzskou historií. O Janě z Arku se netřeba šířit, ale jméno Vercingétorix možná někomu nic neříká. Wikipedie o něm praví: Vercingétorix (asi 82 př. n. l. – 46 př. n. l. v Římě) byl náčelníkem galského kmene Arvernů. V roce 52 př. n. l. sjednotil veškeré obyvatelstvo Galie k poslednímu velkému pokusu vybojovat si svobodu a nezávislost na římské republice, proti prokonzulovi a pozdějšímu diktátorovi Gaiu Juliu Caesarovi. Dodnes je považován za prvního francouzského hrdinu.

Mít (avoir) či být (être)?31-tatin-02 Tato dvě slovesa charakterizují otázky vyvstavší s koncem dětství.

Sv. Anna a Panna Maria (la Vierge) z l’Épine  31-tatin-03Obě sochy odkazují na mysticismus a metafyziku, které prodlužují období dospívání, se třemi klasickými otázkami: Odkud přicházíme? Co děláme? Kam jdeme?

Maître Compagnon31-tatin-04  Dalo by se přeložit jako „šéf“, někdo, kdo koordinuje, řídí a kontroluje práce. To byla Tatinova cesta stavitele chrámů a snahy o dokonalost.

Oslava významných postav světa moderního umění XIX. a XX. století

Jednotlivé sochy jsou na podstavcích popsány, uvádím jen pár doplňujících informací, jak jsem je našel ve Wikipedii.31-tatin-05  André Breton, francouzský básník a prozaik. Je považován za zakladatele a hlavního teoretika surrealismu. Celník Rousseau snad nemusí být představován. Georges Seurat byl francouzský malíř, zakladatel neoimpresionismu. Vynalezl a používal techniku pointilismu či divisionismu, což bylo skládání obrazu z malých barevných bodů. Pointilismus hledal vnitřní zákonitost, která by určila umístění barev v obraze. Ten pointilismus naznačují ona barevná kolečka. Dlužno přiznat, že mi v první chvíli připadl pan Seurat jako ukrajinský skořápkář.

31-tatin-06 Paul Gauguin, Auguste Rodin, Pablo Picasso. Soudím, že tito velikáni jsou dostatečně známi.31-tatin-07  Henri de Toulouse-Lautrec je známý malíř. Náměty jeho děl vycházely především ze života na pařížském Montmartru. Často zachycoval návštěvníky kabaretů, tanečnice, prostitutky a další lidi z okraje tehdejší společnosti. Ta dáma v „okně“ prý je jeho oblíbená tanečnice La Goulue. Suzanne Valadon byla francouzská malířka. Začínala jako modelka malířů, zejména Augusta Renoira a Henri de Toulouse-Lautreka. Nakonec se sama rozhodla malovat, a to pod vedením Edgara Degase, a též pod vlivem fauvismu. Proslula zejména akty, u nichž si většinou sama stála modelem. Její syn Maurice Utrillo se stal rovněž známým malířem.31-tatin-08  Král Ubu. Francouzi ho vyslovují „Yby“, našinci „Ubu“ podle hesla „vyslov, jak píšeš“. Postava z několika divadelních her Alfreda Jarryho (Ubu králem, Ubu na homoli, Ubu spoutaný), které vyšly tiskem i u nás a podle nich byl dokonce natočen film s Mariánem Labudou v hlavní roli. Hra Ubu králem je považovaná za předchůdce absurdního dramatu, dada a surrealismu. Vznikla původně jako studentská recese, později ji Jarry přepracoval a v roce 1896 proběhla skandální premiéra v divadle Théâtre de l'Œuvre v Paříži. Skandál vznikl hned po prvním Ubuově slově, jež znělo (v českém překladu Jiřího Voskovce) „hovnajs!“. Musím se přiznat, že i já toto slovo občas používám, jakož i další úsloví, která zde raději nebudu uvádět.

Alfred Jarry byl francouzský básník, romanopisec a dramatik. Je rovněž autorem vědecké parodie známé pod jménem 'patafyzika (Jarry požadoval psaní s apostrofem). Dával přednost principu bezprostředního potěšení nad pocitem reality. Žil tak, jak uznával za vhodné, jak to jemu samotnému vyhovovalo. Ctil zásadu Carpe diem a pravděpodobně kvůli alkoholismu se soustřeďoval na požitky okamžiku a opovrhoval dlouhodobým úspěchem. Žil život jen s několika klíčovými prvky, které mu bohatě stačily ke spokojenosti: kolem, revolverem a absintem. Revolver používal často místo cyklistického zvonku, kolo zase jako výhradní dopravní prostředek a absint se pro něj stal životním symbolem. Jarryho socha na obrázku právě prochází rekonstrukcí, ale to kolo (vyskytlo se i v jeho díle Nadsamec, kde na něm hlavní hrdina předjíždí rychlík) je dostatečně zřetelné.31-tatin-09 Tohohle pána snad představovat nemusím.

No a to je z aleje Gigantů všechno. Pokračování příště.

Komentáre

Pri komentovaní vás prosíme o dodržiavanie elementárnych zásad slušnosti.
Pokiaľ neviete, aké to sú, asi vám niet pomoci, ale predsa len - skúste pozrieť do záveru tohto článku.

jednorožec | 11. 1. 2017 St 1:27 |   [1]

Bezva reportáž! Jsem pobaven a poučen. Díky moc.

Zajímalo mě, z čeho je to dělané. Prý „19 statues of coloured concrete“, čili obarvený beton. To jen pro doplnění.

reagovať

TlusŤjochweb | 11. 1. 2017 St 7:57 |   [2]

To se mi líbí.

reagovať

SV | 11. 1. 2017 St 11:07 |   [3]

Zaujímavé! pan umelec bol asi reinkarnovaný Tolték, alebo také niečo ;-)

reagovať

lojzo | 11. 1. 2017 St 15:06 |   [4]

Nádhera! (aj sochy, aj reportáž)
Zvlášť Johanka a Toulouse-Lautrec nemajú chybu! :-)

reagovať

quick | 11. 1. 2017 St 16:40 |   [5]

Umělec s krásnou fantazií.
Moc pěkné, Jago.
Líbí se mi Breton a Picasso, ráda bych je viděla „naživo“, ovšem nepohrdla bych ani jinou, docela malinkou kopií.

reagovať

Jago | 11. 1. 2017 St 19:04 |   [6]

[5] Je pěkné sledovat detaily. A ve druhé části bude námětů k přemýšlení ještě víc.

reagovať

Wicky | 11. 1. 2017 St 20:59 |   [7]

PARADA!! Samý mimozemšťan. Jen Toulous vypadá jak vodník :-P

reagovať

SV | 12. 1. 2017 Št 15:58 |   [8]

[7] ano, tiež tam vidím kopu mimozemštanov z predkolumbovských kultúr ;-)

reagovať

quick | 12. 1. 2017 Št 16:52 |   [9]

[8] A celkem roztomilých. ;-)

reagovať

SV | 13. 1. 2017 Pia 9:48 |   [10]

[9] ano, majú prívetivejšie ksichtíky ;-)

reagovať

Milošweb | 18. 2. 2017 So 21:44 |   [11]

Indiánské kultury – přesně tak na mě díla na první pohled zapůsobila.

Král Ubu – vyslovovat jako Aby, jsem rád, že to vím,. rád bych na divadelní představení šel, abych se pak někde neztrapnil :).

reagovať

Jago | 18. 2. 2017 So 23:08 |   [12]

[11] YBY, Miloši, YBY. Ale jak už jsem napsal, my to vyslovujeme UBU. V jedné Jaryho hře je dokonce v českém překladu text „Zatrubte pr*elí v tubu, ať žije náš otec Ubu“. Uznej, že Yby by se nerýmovalo. :-D

reagovať

quick | 19. 2. 2017 Ne 17:36 |   [13]

"IAGO
NEJVĚTŠÍ LÁSKA, NEJVĚTŠÍ ZRADA

Muzikál podle Shakespearova Othella.

Geniální klasické milostné drama, moderně zpracované a přenesené hudbou do žhavé současnosti. Vyprávěné tak, jak ho prožívá Shakespearův nejslavnější zloduch. IAGO. Budete ho milovat."

Vážně IAGO?

reagovať

Jago | 19. 2. 2017 Ne 18:54 |   [14]

[13] JAGO GRAHAK JAGO!

reagovať

SV | 2. 3. 2017 Št 12:54 |   [15]

[14] už som samozrejme zabudla, ako sa to v tom Google hľadá (zadať lojzojago a slovo grahak akosik nefunguje) takže ako sa to prekladá? Jago je super? ;-)

reagovať

Jago | 3. 3. 2017 Pia 7:36 |   [16]

[15] Tohle heslo se vyskytlo ještě na Sharkanově webu, který už je v zapomnění. Je to titulek z jedněch indických novin, které jsme dostali na hotel po příletu. Už jsem se radoval, jak si mě Indové váží, ale pak jsem začal pátrat a zjistil jsem, že je to heslo, které používá indická vláda v kampani pro poučení spotřebitelů – něco jako „Dej si bacha“. :-)

reagovať

Jago | 3. 3. 2017 Pia 7:39 |   [17]

reagovať

SV | 3. 3. 2017 Pia 11:54 |   [18]

[16] aha, no mne si pripadal vcelku mierumilovný ;-)

reagovať

Oby | 6. 3. 2017 Po 12:47 |   [19]

[16] Kdyby v zapomnění. Ten už je rozebraný na náhradní díly. 8-)

reagovať

Jago | 6. 3. 2017 Po 13:42 |   [20]

[19] Ne docela, lojzo ještě stihl udělat něco jako zálohu. Jen obrázky přišly vniveč. ;-)

reagovať

Pripojte svoj komentár!

Môžete používať Texy! syntax.

* Hviezdičkou sú označené povinné údaje.


Rubriky

Najnovšie komentáre

Fotogalérie

    Náhodná fotografia

    Prejdite na fotografiu Jezero Łebsko - vyhlídková věž.

    Všetky fotogalérie


    Obľúbené adresy



    Služobný vchod