Nedeľná chvíľka poézie - Vítězslav Nezval

Vám, čo ste absolvovali základnú školu na západ od rieky Moravy, a dnešnou chvíľkou poézie vám len oživím nepríjemné spomienky na povinné čítanie, sa vopred ospravedlňujem. ;-)

Tak ako symbolom slovenskej poézie 20. storočia je pre mňa predovšetkým Miroslav Válek, u českej poézie podobne vnímam Vítězslava Nezvala. Z jeho bohatej (a dosť rôznorodej) tvorby ma oslovujú mnohé básničky, ale asi najradšej mám báseň Edison. Nezval ju publikoval v roku 1928 a je to krásny hold nielen veľkému vynálezcovi, ale svojím spôsobom celej civilizácii tej doby.


Naše životy jsou truchlivé jak pláč
Jednou kvečeru šel z herny mladý hráč
venku sněžilo nad monstrancemi barů
vzduch byl vlhký neboť chýlilo se k jaru
avšak noc se chvěla jako prérie
pod údery hvězdné artilérie
které naslouchali u politých stolů
pijáci nad sklenicemi alkoholů
polonahé ženy v šatě z pávích per
melancholikové jako v podvečer
 
Bylo tu však něco těžkého co drtí
smutek stesk a úzkost z života i smrti
 
Vracel jsem se domů přes most Legií
zpívaje si v duchu malou árii
piják světel nočních bárek na Vltavě
z hradčanského dómu bilo dvanáct právě
půlnoc smrti hvězda mého obzoru
v této vlahé noci z konce únoru
 
Bylo tu však něco těžkého co drtí
smutek stesk a úzkost z života i smrti
 
Skláněje se z mostu uviděl jsem stín
sebevrahův stín jenž padal do hlubin
bylo tu však něco těžkého co pláče
byl to stín a smutek hazardního hráče
řekl jsem mu probůh pane co jste zač
odvětil mi smutným hlasem nikdo hráč
bylo tu však něco smutného co mlčí
byl to stín jenž jako šibenice trčí
stín jenž padal z mostu vykřikl jsem ach!
ne vy nejste hráč! ne vy jste sebevrah!
 
Šli jsme ruku v ruce oba zachránění
šli jsme ruku v ruce v otevřeném snění
za město kde počínaly Košíře
z dálky mávaly nám noční vějíře
nad kiosky smutku tance alkoholů
šli jsme ruku v ruce nemluvíce spolu
bylo tu však něco těžkého co drtí
smutek stesk a úzkost z života i smrti
 
Odemkl jsem dveře rozžal svítiplyn
veda na nocleh svůj pouliční stín
řek jsem pane pro nás pro oba to stačí
nebylo tu však už stínu po mém hráči
či to byl jen přízrak nebo sebeklam?
stál jsem nad svým každodenním lůžkem sám
 
Bylo tu však něco těžkého co drtí
smutek stesk a úzkost z života i smrti
 
(…)
 
Naše životy jsou bludné jako kruh
Jednou kráčel po New Yorku dobrodruh
bylo odpoledne s vlahým sluncem v máji
chodec zastavil se mlčky na Broadwayi
před palácem West Union Telegraph
kde to hučelo jak na rozvodné desce
byl to kamelot a velký vynálezce
 
Tisíc vynálezců udělalo krach
hvězdy nevyšinuly se ze svých drah
pohleďte jak tisíc lidí klidně žije
ne to není práce ani energie
je to dobrodružství jako na moři
uzamykati se v laboratoři
pohleďte jak tisíc lidí klidně žije
ne to není práce to je alchymie
 
Malá neděle ach kolik jasných zvonů
malá centrála slyš zvonky telefonů
vaše uši poslouchají milence
defraudanty hovořící o směnce
kalifornské lupiče a noční vrahy
telefonní rozhovory z Velké Prahy
 
Svět si hraje s vaším ušním bubínkem
stáváte se elektrickým pramínkem
fonomotory a mechaničtí ptáci
vzlétají až k hvězdám odkud se k vám vrací
jako k ptáčníkovi z rohu předměstí
hlásajíce vaši slávu z návěstí
spáváte pět hodin denně vám to stačí
v tom se podobáte hazardnímu hráči
 
(…)
 
Naše životy se nikdy nevrací
umíráme v troskách iluminací
jako jepice a jako blesky hromů
 
už se vznáší světla mezi listím stromů
už se chvěje v sněhu elektrický drát
už se blíží doba světlých promenád
už se budou hledat duše pod roentgenem
jako ichtyosauři pod neogenem
už se blíží k ránu zlatá rafije
už jsme svědky kinematografie
už nám budou zaháněti vypínače
strašidelné stíny hazardního hráče
už se nesou výkřiky a tleskání
už se Edison svým hostům uklání
 
Už je zase duše smutná po slavnosti
už jste v pracovně a už tu není hostí
kolik vynálezců udělalo krach
hvězdy nevyšinuly se z věčných drah
pohleďte jak tisíc lidí klidně žije
ne to není práce ani energie
je to dobrodružství jako na moři
uzamykati se v laboratoři
pohleďte jak tisíc lidí klidně žije
ne to není práce to je poesie
 
(…)
 
Tisíc jablek spadlo na nos zeměkoule
a jen Newton doved těžit ze své boule
tisíc lidí mělo epilepsii
a jen svatý Pavel uzřel hostii
tisíc hluchých lidí bloudí beze jména
a jen v jednom z nich jsme našli Beethovena
tisíc šílenců již táhlo zámořím
a jen Nero doved zapáliti Řím
tisíc vynálezů jde k nám za sezonu
jenom jeden z nich však byl ten Edisonův
 
Už zas nespat už zas nemít záruky
už zas pálit vše co přijde do ruky
zuhelňovat jutu opičí srst hole
suché listí palem struny na viole
už zas bloudit ve své staré nevíře
nad bambusem japonského vějíře
běda pane běda je to vějíř lásky
jejž jste jednou dostal od neznámé masky
když jste se s ní setkal v mládí na plese
kdo to byl ach pane rozpomeňte se
loučíte se s její vůní na vějíři
už zas pálit vše ach běda už se škvíří
snad to byla jedna z vašich sudiček -
už zas natáhnout si na noc budíček
už zas k retortám už zas být Kolumbusem
už zas pořádati honbu za bambusem
procestovat celou zemi do šíře
za magickým dřevem tvého vějíře
 
nezval

Vítězslav Nezval (autorom karikatúry som si nie istý)

Ťažko sa mi vyberali ukážky, táto báseň je krásna ako celok. A obvykle je publikovaná spolu s o tri roky mladšou básňou Signál času (s podtitulom Panychida za Edisona), ktorá ju dopĺňa a uzatvára. Za tie tri roky sa svet veľmi zmenil, vonku zúrila veľká svetová kríza, a tak na rozdiel od Edisona z tejto básne cítiť viac negatíva než pozitíva začiatku 20. storočia. Tak ešte pár veršov z nej:
 
Odpusťte mi dobrá příští pokolení
žil jsem v době kdy se rytmus stále mění
malárie válek plodí horečky
melancholie nám mává šátečky
revolta tě sžírá jeko kyselina
města bábely jež rozleptala špína
odpusťte mi moji prudkou přeludnost
ve čtrnásti letech když jsem spatřil skvost
klidné oblohy jenž moje dětství zdobil
přejel po moravské vísce automobil
byl jsem v prvním okamžiku uchvácen
avšak potom přišla mobilizace
sotva začínal si rozuměti světu
školy změnily se v síně lazaretů
lidé otvírali s hrůzou obálky
pak jsem musel narukovat do války

Ak vás dnešné ukážky zaujali, doporučujem prečítať si Edisona celého. Na webe sa nachádza viackrát (napríklad tu), bohužiaľ ani jeden prepis z tých, čo som našiel, nebol bez chyby. Signál času som našiel len tu

A na záver ešte jedna poznámka: Pol storočia po ich vzniku EdisonaSignál času pôsobivo zhudobnil Jan Spálený.Tak aspoň krátka ukážka finále:

Komentáre

Pri komentovaní vás prosíme o dodržiavanie elementárnych zásad slušnosti.
Pokiaľ neviete, aké to sú, asi vám niet pomoci, ale predsa len - skúste pozrieť do záveru tohto článku.

Karel | 29. 7. 2012 Ne 21:10 |   [1]

Základní školu jsem absolvoval, dokonce úspěšně dokončil, ale na tohle moc vzpomínek nemám… Asi tím, že povinná četba nebyla moje oblíbené téma, nebo taky že už je to nějaký pátek..... ;-)

reagovať

Oby | 30. 7. 2012 Po 12:40 |   [2]

Edisona nám na základní škole zatajili. Mám pocit, že jsme se učili něco více nemravného. ;-)

reagovať

lojzo | 30. 7. 2012 Po 13:08 |   [3]

[2] Manon? ;-)

reagovať

SV | 3. 8. 2012 Pia 12:45 |   [4]

[1] hm, ani ja. asi je to už fakt nejaký ten pátek ;-)

reagovať

kety | 3. 8. 2012 Pia 19:34 |   [5]

[3] Už jsem slyšela citovat mnohem nemravnější báseň z Nezvalova pera, ale její zveřejění by pravidla kavárny hodila do autu… ;-)

reagovať

Jago | 3. 8. 2012 Pia 20:37 |   [6]

Jedna moje známá (už nežije) se v mládí s Mistrem setkala a charakterizovala ho jako, ehm, řekněme proutníka. Ale prý odolala. ;-)

reagovať

kety | 3. 8. 2012 Pia 21:11 |   [7]

[6] Proutník – typ pyknický… :-)) Tomu se ještě dá odolat… ;-)

reagovať

Jago | 3. 8. 2012 Pia 21:15 |   [8]

[7] I národnímu umělci? No, oni ji pak vyhodili ze školy a doktorát dostala až v roce 1990. Dlouho si ho neužila. :-(

reagovať

kety | 3. 8. 2012 Pia 21:25 |   [9]

[8] Smolařka. Asi odolala nejen jeho šarmu, ale i Mistrem obdivovaným hodnotám…

reagovať

Jago | 3. 8. 2012 Pia 21:37 |   [10]

[9] Tak nějak. Ale – abychom mu nekřivdili – on prý v tom prsty neměl.

reagovať

Pripojte svoj komentár!

Môžete používať Texy! syntax.

* Hviezdičkou sú označené povinné údaje.


Rubriky

Najnovšie komentáre

Fotogalérie

    Náhodná fotografia

    Prejdite na fotografiu Whiterocks Coastal Park

    Všetky fotogalérie


    Obľúbené adresy



    Služobný vchod