Nedeľná chvíľka poézie - Zdeněk Rytíř

V dnešnej nedeľnej chvíľke poézie opäť nemáme „klasického“ básnika, ale textára.
Zdeněk Rytíř, pre mňa jeden zo špičkových českých textárov, spojený v prvej etape svojej tvorby najmä so skupinou Olympic, v poslednej potom hlavne s Michalom Tučným. A medzitým s mnohými ďalšími interpretmi, od Neckářa, Kubišovej a Vondráčkovej (vtedy Golden Kids) cez Petra i Jana Spáleného, Karla Zicha a Pavla Bobka až po Lenku Filipovú a pani Hanu Hegerovú. Pripomeňme si niektoré jeho krásne (aj keď väčšinou smutné – ale aj taký je život) texty – a keďže košo nezahrá a nezahrá, zase raz ho trochu zastúpim.

Bon Soir Mademoiselle Paris

Mám v kapse jeden frank
Jsem nejbohatší z bank
Nad Seinou
Mám víc než krupiér
Stíny Sacré-Cœur
Nade mnou
Láska je úděl tvůj
Pán Bůh tě opatruj
Bon Soir Mademoiselle Paris
Bon Soir Mademoiselle Paris

Znám boulevard Saint-Michel
Tam jsem včera šel
S Marie-Claire
Vím jak zní z úst krásných žen
Slůvka car je t'aime
Oh ma chère

Láska je úděl tvůj
Pán Bůh tě opatruj
Bon Soir Mademoiselle Paris
Bon Soir Mademoiselle Paris

Kufr

Tenhleten klíč neodmyká nic
A tenhle nůž mi daroval strýc
Když klíč a nůž si do kufru dám
Tak v něm mám všechny věci co mám

Po otci rum a po mámě brož
A fotku svou, kde koukám jak mrož
Když si to všechno do kufru dám
Tak v něm mám všechny věci co mám

Nejezdím autem a nemám byt
Sbalím to hned a můžu zas jít
Ve vás je klid a ve mně holt ne
Ó né né né ó né né né

Půjdu na pouť a vystřelím květ
Prachy mám pryč a cigaret pět
Když si to všechno do kufru dám
Tak v něm mám všechny věci co mám

Klíč zamkne brož, nůž ubodá květ
A kdo ví proč je takovej svět
Když si to všechno do kufru dám
Tak v něm mám všechny věci co mám

Hráč

Dnes i číst jsem byl líný
Přelouskal jsem pár stránek
A pak mi klesla víčka
V ten moment už jsem spal

Sen dostavil se náhle
Vyšel rovnou z téhle knížky
Že jsem potkal hráče
A on mi povídal:

Chlapče ten kdo umí hrát
Musí číst lidem z tváří
Poznat o co kráčí
A co chtějí v očích skrýt
Vím v čem ty děláš chyby
Chtěl bys víc než můžeš ztratit
Ten kdo prohrál musí platit
Tak nech si poradit

Na botách jen prach a bláto
Ten kdo psal tenhle román
Neměl vůbec ponětí
Jak mně to unaví
Hned bych s tebou chlapče měnil
Jestli chceš tak aspoň chvíli
Buď obávaných hráčem
A měj nohy toulavý.

Život je hrou vyhranou
Když zvedneš sázky
Doufej a nevzdávej
Hraj klidně dál
Štěstí má svou cenu
Kterou držíš ve svých dlaních
Kdybys malou chvíli pustil
Zač bys potom stál

Každý hráč má návod
Jak žít do sta roků
Pozná co má zahodit
A pozná co má vzít
Vždyť každá dlaň je smolná
A každá dlaň má štístko
Jen jedna věc ti už nepatří
Nad hlavou střechu mít

A v tom mě přešel spánek
Já zvednul hlavu z knížky
Koukám na obrázek
Jak se mi podobá
A v temné noci v dálce
Kdosi tiše říká Díky
A já v tu chvíli nepoznal
Byl to on a nebo já?

Život je hrou vyhranou
Když zvedneš sázky
Doufej a nevzdávej
Hraj klidně dál
Štěstí má svou cenu
Kterou držíš ve svých dlaních
Kdybys malou chvíli pustil
Zač bys potom stál

Za všechno může čas

Lásku si odpřísáhli
Pod mostním obloukem
A dál to pak společne táhli
Tím svým životem
Lásku si odpřísáhli…

Měli jen skromná přání
Srpnových létavic
A snad kromě milování
Je netrápilo nic
Měli jen skromná přání…

Za všechno může čas
ten co se skrývá v nás
Náhle si zrychlí ten svůj krok
Za všechno může čas
ten co se skrývá v nás
A v něm vteřina je delší než rok

Z příběhu zbývá jen málo
Jen úsměvy na fotkách
A co dřívě se věčné zdálo
Teď končí ve výčitkách.
Z příběhu zbýva jen málo…

Odešel jednoho rána
Vzpomínky ty s sebou vzal
Chyběla jen slavobrána
A vůbec nikdo neplakal.
Odešel jednoho rána…

Za všechno může čas
ten co se skrývá v nás
Náhle si zrychlí ten svůj krok
Za všechno může čas
ten co se skrývá v nás
A v něm vteřina je delší než rok
Za všechno může jen čas

Penzión na předměstí

Tam, kde tramvaj nejezdí
za poslední bílou zdí
a dál a dál
Kde milenci nechodí
kde se růže nerodí
kde se smoking nehodí
tam stál

Penzión na předměstí
jako štěstí v neštěstí
a já to znám
To útočiště poslední
na několik let a dní
jsi-li sám a sám

Kolik dveří, kolik klik
a za každou pokojík
jak dlaň, jako má dlaň
Kolik oken, tolik skel
tím každý platil, aniž chtěl
svou daň, jó svou daň

Kamkoli jen pohlédnu
kolik lidí, tolik snů
tak znát je tak znát
Když penzion na předměstí
dům se špatnou pověstí
šel spát, šel spát

Penzión, oh penzión
lásky žár znal pouze on
Tmou svých koutů zval tě dál
vrátný spánek předstíral
Ráno s tváří loučení
vůbec nic se nezmění
Jen pár slůvek zbloudilých
vzplane tak, jak hoří líh
Mně skanou jen stranou
dvě slzy a na shledanou

Kdo měl velký dům jak hrad
z oken výhled do zahrad
jak pán, jó jak pán
Tak ten těžko pochopil
jak tě osud uchopil
a dal ti pár ran

Penzion na předměstí
postavil ti do cesty
a víc už nic
Pole pustá rezedou
cesty nikam nevedou
jen do plískanic

Mezi nimi do mraků
tak jako věž majáků
tam stál, jó tam stál
Penzion na předměstí
plný něžných neřestí
už dávno čas a vítr svál

Ráno s tváří loučení
vůbec nic se nezmění
Jen pár slůvek zbloudilých
vzplane tak, jak hoří líh
Mně skanou jen stranou
dvě slzy – a na shledanou

Tam u nebeských bran

Měl jsem rád pár písní, v nichž jsem žil,
cesty toulavý, ty, o kterých jsem snil.
S vlídnou tmou, když v létě kraj šel spát,
poznal jsem, že tenhle svět mám rád.

Bez řečí jsem každou práci vzal
a měl problémy, že málem jsem to vzdal.
Pokaždé jsem vstal a zkoušel jít
pro tu čest, že směl jsem s vámi žít.

Měl jsem rád stín stromů, říční proud,
štíty hor, co nejdou překlenout.
Krásnější svět vůbec nehledám
to řeknu vám tam u nebeských bran.

Dětský smích a vlání koňských hřív,
něco moudrých vět, co měl jsem znát už dřív,
slunce zář když hřála do mých zad,
poznal jsem, že tehnhle svět mám rád.

Měl jsem rád stín stromů, říční proud,
štíty hor, co nejdou překlenout.
Krásnější svět vůbec nehledám,
to řeknu vám tam u nebeských bran.

Otázky

Kolik mám ještě dní než přijde poslední?
Jak dlouho budu zpívat a hrát?
Kolik je na zemi cest? Kterou mám dát se vést?
Nebo už myslet mám na návrat?

Posečkej lásko má okamžik,
vždyť svět je veliký otazník,
pořád se jenom ptáš a odpovědi tý se nedočkáš

Já jen vím: V zimě strom nekvete,
v létě sníh nepadá, v noci je tma,
rád tě mám, jen neptej se proč – nevím sám

Kde je tvůj dětský smích? A proč je láska hřích?
Kolik jen váží bolest člověčí?
Proč je zlato drahý kov?
A proč je tolik prázdných slov?
Proč chce každý být největší?

Posečkej lásko má okamžik,
vždyť svět je veliký otazník,
pořád se jenom ptáš a odpovědi tý se nedočkáš

Já jen vím: Řeky proud hučí dál,
v žilách krev pěnivá, kdo jí tam dal?
Rád tě mám, jen neptej se proč – nevím sám

Kolik je slunci let? Milión nebo pět?
Myslíš, že zítra ráno vyjde zas?
Kolik je ulic měst? Proč umí kytky kvést?
Proč nikdo neslyší můj hlas?

A ako bonus na záver verše z refrénu pesničky Starý dobrý western:

Nemám rád zlo a nemám rád lest
Věřím, že zvítězí právo a čest
Pro krásu koní, pro lásku žen
Ten starý dobrý western navždy v sobě mám uložen

Komentáre

Pri komentovaní vás prosíme o dodržiavanie elementárnych zásad slušnosti.
Pokiaľ neviete, aké to sú, asi vám niet pomoci, ale predsa len - skúste pozrieť do záveru tohto článku.

Oby | 1. 7. 2013 Po 2:30 |   [1]

Košo nezahraje? 8-O Košo, prosím, zahraj… chybí mi tu klip k písničce „Otázky“. Děkuji. ;-)

Lojzo, to je skvělý výběr. Hned za „Otázkami“ je mým favoritem „Tam u nebeských bran“ a pak westernový refrén. Díky. :-)

Ehm, jaký je rozdíl mezi básníkem a textařem? Výška příjmu? 8-) Mně se ty texty zdají poetické, a to tak, že hodně. ;-)

reagovať

lojzo | 1. 7. 2013 Po 7:51 |   [2]

[1] Ehm, jaký je rozdíl mezi básníkem a textařem? Kedysi sme to riešili tu. Ale nevyriešili. ;-)

Tie Otázky som ti pridal. ;-)

reagovať

SV | 1. 7. 2013 Po 9:40 |   [3]

„Pro krásu koní, pro lásku žen“ skwellý básnik! ;-)

reagovať

SV | 1. 7. 2013 Po 9:41 |   [4]

Mademoiselle Paris spieval Petr Muk, však?

reagovať

lojzo | 1. 7. 2013 Po 9:42 |   [5]

[4] Áno, aj. So Shalomom. Ale pôvodne je to pesnička Olympicu, spieval ju Jeňýk Pacák ešte pred emigráciou.

reagovať

SV | 1. 7. 2013 Po 9:46 |   [6]

Tam u nebeských bran.....dík Lojzík.

reagovať

SV | 1. 7. 2013 Po 9:47 |   [7]

[5] aha. mne sa spája s Mukom.

reagovať

lojzo | 1. 7. 2013 Po 9:48 |   [8]

[7] No lebo keď Pacák emigroval, ty si ešte ani nebola na svete. 8-)

reagovať

SV | 1. 7. 2013 Po 9:49 |   [9]

Za všechno může čas – jejda, aj toto zložil on? no je to Pan básnik!

reagovať

lojzo | 1. 7. 2013 Po 9:53 |   [10]

[9] no je to Pan básnik No, musí byť veru dobrý, keď sa dostal až do NChP LJC. 8-)

reagovať

SV | 1. 7. 2013 Po 9:55 |   [11]

[10] notojefakt! 8-)

reagovať

kety | 1. 7. 2013 Po 10:58 |   [12]

Skvělé texty! Když je jen čtu, vnímám je mnohem víc, než když je slyším zpívané. Bon Soir Mademoiselle Paris mě okouzlila už v patnácti, mám ráda i Penzión na předměstí. Ale všechny tyhle písničky jsou krásná klasika. Dobře jsi vybral, lojzo!

reagovať

lojzo | 1. 7. 2013 Po 12:17 |   [13]

[12] Bon Soir Mademoiselle Paris mě okouzlila už v patnácti Tak to musela byť tiež až tá verzia od Petra Muka! ;-)
Dobře jsi vybral, lojzo! Snažil som sa, dík!

reagovať

pepa | 1. 7. 2013 Po 13:27 |   [14]

Texty ZR jsou ohromně melodické, zpěvné.
Zajímalo by mne, jak tvořil. Zda psal výhradně texty, které byly následně zhudebněny, nebo i naopak.

reagovať

kety | 1. 7. 2013 Po 14:09 |   [15]

reagovať

Oby | 1. 7. 2013 Po 15:36 |   [16]

[2] Děkuji, lojzo, jsi kamarád; jsem se s mojí prosbou zjevně obrátila na špatnou adresu. ;-)

reagovať

fialka | 1. 7. 2013 Po 17:01 |   [17]

Za mě taky dík :-)

reagovať

lojzo | 1. 7. 2013 Po 17:02 |   [18]

[14] Mnohé z tých pesničiek sú prebraté verzie, takže musel tvoriť aj na hotovú hudbu.

reagovať

pepa | 1. 7. 2013 Po 19:50 |   [19]

[18] Jasně. Tak ty jsem zrovna nemyslel :-) :-)

reagovať

SV | 2. 7. 2013 Ut 8:15 |   [20]

[16] ako iste vieš, tebou zvolená adresa je momentálne mentálne zaneplnená ;-)

reagovať

SV | 2. 7. 2013 Ut 10:13 |   [21]

[14] myslím, že to ide aj dokopy. básnika textára (ja to nedelím) napadne nejaký text aj hudba spolu.

reagovať

Oby | 2. 7. 2013 Ut 16:56 |   [22]

[20] Jsem četla v novinách, že hudba při různých mentálních potížích pomáhá, takže za pokus to stálo. 8-)

reagovať

Milošweb | 2. 7. 2013 Ut 21:47 |   [23]

Myslím, že Jeňýk Pacák neemigroval, emigroval baskytarista Olympicu Pavel Chrastina. Pacáka už jen bigbít přestal bavit, měl z něj problémy se sluchem a věnoval se pak raději svému povolání akademického malíře. Později hrál s Ivanem Mládkem a jeho Banjo bandem.

reagovať

lojzo | 2. 7. 2013 Ut 22:15 |   [24]

[23] Dík za opravu, máš samozrejme pravdu.

reagovať

SV | 3. 7. 2013 St 10:38 |   [25]

„a keďže košo nezahrá a nezahrá, zase raz ho trochu zastúpim“ skús mu stúpiť na nohu ;-)

reagovať

lojzo | 3. 7. 2013 St 10:53 |   [26]

[25] Nemám chuť nikoho do ničoho nútiť. Jednak by toto mala byť (a dúfam, že je) kaviareň pre zábavu, takže nevidím zmysel v tom, aby niekto niečo robil z povinnosti či dokonca s pocitom donútenia; druhak každý z nás má samozrejme svoje priority, ktoré sa nemusia zhodovať s prioritami iných a treťak moje nohy až do metropoly nedočiahnu. ;-)
Ale keď sme pri tých nohách, ani neviem prečo, ale spomenul som si na nedávny príspevok Cynickej obludy8-)

reagovať

SV | 3. 7. 2013 St 10:56 |   [27]

reagovať

SV | 3. 7. 2013 St 11:01 |   [28]

[26] s tými nohami by som ti vedela aj pomôcť ;-) ale inak máš pravdu.

reagovať

Jago | 7. 7. 2013 Ne 21:15 |   [29]

Pěkné songy, jenom ty nebeské brány mě neberou. Zdá se mi, že je to přeslazený cajdák, možná i proto, že už jsem je párkrát slyšel na pohřbech svých kamarádů. :-(

reagovať

SV | 8. 7. 2013 Po 7:19 |   [30]

[29] taky mám s tou pesničkou problém......

reagovať

Oby | 8. 7. 2013 Po 15:24 |   [31]

[29] [30] Ta písnička je správnej cajdák, to bylo myslím v plánu, když ji tvořili. Mně se zdá být problém jen v tom, že Miško Tučný drží toho koníka za ohlávku jaksi křečovitě, zvířeti se to nelíbí a on ho přesto drží dál, až to vypadá, že to to zvíře musí škrtit. Kdyby se mně začalo zvíře takhle škubat, tak ho pustím, ať si jde, kde se mu líbí víc… ;-)

reagovať

lojzo | 8. 7. 2013 Po 15:42 |   [32]

[31] Ten klip teda nič moc, to je fakt.
Mimochodom, Michal Tučný síce o koňoch krásne spieval, aj na posledného kovboja sa hral, ale jazdiť nevedel.
To posledné máme spoločné. ;-)

reagovať

lojzo | 2. 10. 2013 St 11:40 |   [33]

reagovať

SV | 2. 10. 2013 St 11:45 |   [34]

reagovať

SV | 2. 10. 2013 St 11:49 |   [35]

[33] dík Lojzík, poznám veľa jeho slov z piesní. a vďaka tebe už viem, kto ich napísal. podľa tvorby myslím, že bol to sympatický človek.

reagovať

Oby | 2. 10. 2013 St 14:30 |   [36]

Škoda ho – zjevně umělec každým coulem. Aspoň tak usuzuju z věty v novinách, že své dílo zpravidla odevzdával na poslední chvíli. ;-) Ale nejen proto, jasně! Ty jeho texty píšou, nádhera. Si teda dnes něco pustím na jeho počest. :-)

reagovať

Pripojte svoj komentár!

Môžete používať Texy! syntax.

* Hviezdičkou sú označené povinné údaje.


Rubriky

Najnovšie komentáre

Fotogalérie

    Náhodná fotografia

    Prejdite na fotografiu Obrázek č. 34

    Všetky fotogalérie


    Obľúbené adresy



    Služobný vchod