Zolotoje kolco v zimě III. - Rostov

Rostov, zvaný též Rostov Veliký, aby se odlišil od Rostova na Donu, je okresní město (32 tisíc duší), ležící 53 km od Jaroslavi na břehu jezera Něro.

rostov-01

Rostov Veliký, kostel sv. Spasitele na tržišti. Foto © Jago, 24. 3. 2010

Je to jedno z nejstarších ruských měst, v tzv. Nestorově kronice (Несторова летопись) se uvádí, že v roce 862 to bylo město, jemuž vládl kníže Rurik. Rostov se stal hlavním městem významného samostatného rostovského knížectví, ale postupně ztrácel svou nezávislost a v letech 1473—1474 se dostal pod úplnou nadvládu Moskvy. Statut města obdržel v roce 1777.

V tzv. Smutné době (Смутное время), jak se nazývá období od vymření dynastie Rurikovců do nástupu dynastie Romanovců v letech 1598 – 1613, charakterizované nesmírným zbídačením země díky boji o moc mezi vlivnými bojary a polsko–švédské intervenci, neuniklo město osudu jiných ruských měst. V roce 1608 bylo vypáleno a vypleněno, ale naštěstí to bylo naposledy, co se mu něco takového přihodilo.

V Rostově se nachází spousta zejména církevních památek, z nichž dvě jsme navštívili. První byl

Spaso-Jakovlevský klášter (Спасо-Яковлевский монастырь)

Kolem roku 1390 byl biskup Jakov, který stál v čele rostovské eparchie, vyhnán z biskupského stolce rozhněvaným rostovským knížetem a obyvateli města, protože jim odmítl vydat k potrestání jakousi ženu. Prchající biskup prý zázračně přeplul jezero Něro na svém plášti a na druhém břehu založil mužský klášter Početí ctnostné Anny, který se po jeho smrti začal nazývat Jakovlevský. Původní (nedochované) stavby byly dřevěné a klášter nebyl opevněný. Kamenných chrámů a hradeb se mu dostalo až po 300 letech. Příznačné pro dobu nedávno minulou je, že jeho dnešní adresa je Engelsova ulice č. 44.

rostov-02

Kostel Proměnění Páně. Foto © Jago, 24. 3. 2010

V blízkém sousedství kláštera stál už od 12. století ženský klášter, který založila manželka rostovského knížete kněžna Marija, která zde byla pochována v klášterním kostele Proměnění Páně (Преображенская церковь Спаса на Песках). Původní dřevěný kostel byl v roce nahrazen kamenným a ten byl v polovině 17. století přestavěn. Do jaké míry, o to se vědci dodnes dohadují. Kněžnin klášter byl v roce 1764 nařízením Kateřiny Veliké zrušen a jeho chrámy byly předány Spaso-jakovlevskému klášteru. Do dnešních dob se zachoval pouze tento.

rostov-03

Spaso-jakovlevský klášter, vstupní brána. Foto © Jago, 24. 3. 2010

rostov-04

Spaso-jakovlevský klášter, celkový pohled. Foto © Jago, 24. 3. 2010

Klášteru se nevedlo příliš dobře. Teprve rostovský metropolita Jona Sysojevič mu výrazně pomohl, když nad hrobem světce Jakova nechal postavit nový kostel a do kamene přestavěl chrám Početí ctnostné Anny.

rostov-05

Spaso-jakovlevský klášter, chrám svatého Dimitrije Rostovského. Foto © Jago, 24. 3. 2010

V tomto chrámu je pochován metropolita rostovský Dimitrij. Chrám je postaven v klasicistním stylu, ale v průběhu výstavby byl zřejmě projekt měněn, takže i při kráse a precisním provedení detailů vypadá celek poněkud divně a ne zcela proporcionálně.

rostov-06

Spaso-jakovlevský klášter, chrám Početí ctnostné Anny. Foto © Jago, 24. 3. 2010

Nejstarší budovu kláštera, chrám Početí ctnostné Anny (собор Зачатия праведной Анны), začali stavět v roce 1686 za metropolity Jona. Původně byl dedikován sv. Trojici a přesvěcen byl v roce 1754. Pozná se podle zlaté hlavní kupole a čtyř menších modrých kupolí posetých zlatými hvězdami. K chrámu je přímo nalepen první jakovlevský kostel (церковь святителя Иакова Ростовского) z roku 1752. Ten byl několikrát přestavován, až byl v letech 1824 – 1836 rozebrán a kompletně přestavěn. V mnohém, včetně zelené kupole, se podobá chrámu svatého Dimitrije, ale je menší.

rostov-07

Spaso-jakovlevský klášter, interiér chrámu svatého Dimitrije Rostovského. Foto © Jago, 24. 3. 2010

rostov-08

Spaso-jakovlevský klášter, interiér chrámu svatého Dimitrije Rostovského. Foto © Jago, 24. 3. 2010

◊ ◊ ◊

Rostovský kreml

rostov-09

Rostovský kreml – plánek. Foto © Jago, 24. 3. 2010

Rostovský kreml je nádherný ohromný komplex. Tento tzv. archijerejský dvůr (Архиерейский двор), příbytek rostovských metropolitů, byl vybudován v letech 1660 – 1690 na Chrámovém náměstí (Соборной площади), kde už stál Uspenský chrám se zvonicí.

Jeho vznik souvisí s návratem metropolity Jony Sysojeviče z Moskvy, kde zastupoval patriarchu Nikona v době, po kterou byl u cara v nemilosti. Znamenal v podstatě odchod do vyhnanství, protože mu bylo nařízeno odjet do Rostova a neopouštět jej. Iona však byl člověk činorodý a energický a rozhodl se napřít všechny síly k přeměně Rostova na skutečně veliké centrum duchovního života. Nechal tedy mimo jiné přestavět a dobudovat tzv.

Archijerejský dvůr.

Jak už název napovídá, šlo o sídlo metropolity rostovského (archijerej je v pravoslavné církvi název duchovních čtyř nejvyšších hodností: biskupa, arcibiskupa, metropolity a patriarchy). Ten rostovský neplnil svou funkci dlouho. V roce 1778 bylo sídlo metropolity přestěhováno do Jaroslavi a rostovský komplex v podstatě nikdo nepotřeboval. Chrámy a budovy začaly postupně chátrat a na počátku 19. století dokonce padly návrhy rozebrat jej na stavební materiál. Rostovští občané se naštěstí ukázali jako patrioti. Vyprosili si zachování své architektonické památky a v roce 1880 se na jejich náklady začalo s obnovou. V roce 1883 bylo otevřeno Muzeum církevních pamětihodností.

V roce 1953 zasáhla rostovský kreml smršť, která poškodila všechny jeho budovy, shodila kupole a střechy chrámů a velice utrpěly všechny stavby.

rostov-10

Rostovský kreml, kostel Ochranitelky. Foto © Jago 24. 3. 2010

Kostel Ochranitelky (церковь Одигитрии) byl postaven až po smrti Jony Sysojeviče v roce 1693 (některé zdroje uvádějí rok 1698). V současnosti zde sídlí správa areálu.

rostov-11

Rostovský kreml, kostel Vzkříšení Krista. Foto © Jago 24. 3. 2010

Tento kostel se nachází nad severní branou kremlu a byl to první zde postavený kostel tohoto typu. Není to pouhý kostel, ale celý složitý architektonický komplex.

rostov-12

Rostovský kreml, Červený palác a kostel sv. Jana Křtitele. Foto © Jago 24. 3. 2010

Červený palác (Красная палата) je největší budovou kremlu. Byl určen k přijímání vysokých návštěv, ale po přestěhování sídla metropolity do Jaroslavi ztratil svůj význam, protože papaláši přestali do Rostova jezdit. V 19. století bylo zchátralé horní patro přeměněno na skladiště vína a soli.

Vzadu vykukující kostel sv. Jana Křtitele byl postaven až po smrti Jony Sysojeviče. Stojí nad západní branou areálu.

Uspenský chrám

rostov-13

Rostov, Uspenský chrám, stav v březnu 2010.

Foto © Jago

Uspenský chrám je hlavním rostovským chrámem. Byl postaven v roce 1512 a je to už pátý chrám stojící na tomto místě. Prameny uvádějí, že jeho stavitelé se zřejmě inspirovali Uspenským chrámem v Moskvě. Za sovětských časů se chrámu vedlo prabídně. V roce 1922 bylo odtud odvezeno mnoho cenností, ale bohoslužby pokračovaly ještě 13 let. V roce 1930 bylo zakázáno zvonit a v roce 1935 byl chrám uzavřen a až do roku 1953 sloužil jako skladiště továrny na cikorku a kávu. V tomto roce ho velice poškodila smršť, a tak byl předán muzeu, které ovšem nemělo peníze ani na jeho údržbu, natož obnovu. Ještě v roce 1964 byl stav interiérů popisován jako „těžký“ a tak tomu bylo až do 90. let, kdy začaly restaurační práce. Z toho, co jsem viděl, se zdá, že trvají dodnes.

rostov-14

Rostov, Uspenský chrám, fresky. Foto © Jago 24. 3. 2010

Zdá se, že na renovaci chrámu se bude ještě hodně dlouho pracovat.

rostov-15

Rostovský kreml, zvonice. Foto © Jago 24. 3. 2010

Vedle Uspenského chrámu stojí zvonice postavená v letech 1682 – 1687. Je v provozu, ale navštívit ji lze jen v jednu hodinu, a to za odborného doprovodu. Když jsem viděl, kolik a jakých zvonů na ní visí, ani se nedivím – když začnou zvonit, musí to být kravál ukrutný

rostov-16

Rostovský kreml, zvonice zblízka. Foto © Jago 24. 3. 2010

Na zvonici visí celkem 15 zvonů a každý má své jméno, i když čtyři z nich se jmenují Bezejmenný. Největší macek (na obrázku vlevo) pochází z roku 1681, byl pojmenován Sysoj na počest otce metropolity Jony a váží 2000 pudů tj. 32 tun. Vedle něj je Mnohomilostný (Полиелейный) z roku 1687, vážící 1000 pudů tj 16 tun. Další zvony už jsou menší, ale ani jeden nemá pod metrák.

◊ ◊ ◊

rostov-18

Foto © Jago 24. 3. 2010

V Rostově se nachází ještě spousta dalších pamětihodností, ale času na jejich prohlídku bylo málo. Tak už přidám jen jeden snímek pěkného ruského domečku.

Poznámka: Omlouvám se, že některé obrázky nejsou nic moc. Občas chumelilo a můj aparát zobrazil i sněhové vločky.

 Předchozí části:

Zolotoje kolco v zimě I – Sergijev Posad

Zolotoje kolco v zimě II – Uglič

Komentáre

Pri komentovaní vás prosíme o dodržiavanie elementárnych zásad slušnosti.
Pokiaľ neviete, aké to sú, asi vám niet pomoci, ale predsa len - skúste pozrieť do záveru tohto článku.

pepa | 24. 3. 2013 Ne 19:10 |   [1]

Při pohledu na titulní fotografii jsem se lekl. V Rostově na Donu jsem byl, že by mi toto uniklo? :-)

reagovať

pepa | 24. 3. 2013 Ne 19:13 |   [2]

Kdo financuje restaurační práce? Stát? Církev? Jiní mecenáši?

reagovať

Jago | 24. 3. 2013 Ne 19:14 |   [3]

[1] Halt mají v Rusku ty Rostovy dva. ;-)

reagovať

Jago | 24. 3. 2013 Ne 19:17 |   [4]

[2] Co jsem koukal do ruských pramenů, tak rostovský kreml hodně sponzoři a něco církev. Když se podíváš na plánek kremlu, tak pod č. 6 je hotel. O státním podílu jsem nic nečetl, ale asi také bude.

reagovať

lojzo | 24. 3. 2013 Ne 22:21 |   [5]

Pekné.
Tie iónske a korintské stĺpy majú telo fakt hladké (bez kanelúr), či len zle vidím?

reagovať

Jago | 24. 3. 2013 Ne 22:39 |   [6]

[5] Vidíš dobře, jsou hladké.

reagovať

lojzo | 25. 3. 2013 Po 9:22 |   [7]

[6] Holt, klasicistní kamenári už boli lenivší než tí antickí. Kanelovať sa im nechcelo, holúbkom. ;-)

reagovať

SV | 25. 3. 2013 Po 13:42 |   [8]

[7] čože sa im nechcelo?

reagovať

SV | 25. 3. 2013 Po 13:43 |   [9]

veľmi pekné, tie zelenozlaté cibule.

reagovať

SV | 25. 3. 2013 Po 16:09 |   [10]

ruský domeček naozaj peknučký. a tie fotky sú dobré, tie vločky tam patria. jazero by nebolo? ;-)

reagovať

kety | 25. 3. 2013 Po 17:12 |   [11]

Překvapuje mě, že zvony zřejmě ve své většině přečkaly bez úhony válku… Spousta našich zvonů takové štěstí neměla.

reagovať

Jago | 25. 3. 2013 Po 20:08 |   [12]

[10] Jazero by nebolo, v naší blízkosti k němu nebyla prohrabaná cesta. :-)

reagovať

SV | 26. 3. 2013 Ut 10:52 |   [13]

[12] a to si cestovateľ Jago nenosieva so sebou snežnice? ;-)

reagovať

Jago | 26. 3. 2013 Ut 10:55 |   [14]

[13] Nenosím, nepustili by mě s nimi do letadla. Navíc předchozí den v Ugliči jsem se pustil přes trávník a zapadl skoro po kolena. Kromě toho: Co bys viděla na zamrzlé a zasněžené vodní ploše? ;-)

reagovať

SV | 26. 3. 2013 Ut 10:59 |   [15]

reagovať

TlusŤjochweb | 26. 3. 2013 Ut 18:34 |   [16]

[14]
Možná bys tam viděl лебедъ.
Ty jsou proslavené.

reagovať

Jago | 26. 3. 2013 Ut 19:08 |   [17]

[16] Nebuď labuť?! :-)

reagovať

Pripojte svoj komentár!

Môžete používať Texy! syntax.

* Hviezdičkou sú označené povinné údaje.


Rubriky

Najnovšie komentáre

Fotogalérie

    Náhodná fotografia

    Prejdite na fotografiu Obrázek č. 8

    Všetky fotogalérie


    Obľúbené adresy



    Služobný vchod